Informační design

Informační design

Hlavním úkolem informačního designu je nabídnout informace tak, aby je dokázal člověk rychle vstřebat a získal požadované informace v co možná nejkratším čase.

Informační design vznikl v souvislosti s potřebou vytvořit pravidla prezentacím a to především po enormním rozšíření internetu do celého světa. v minulosti žádná taková pravidla neexistovala a v důsledku raketového růstu celosvětové sítě se začíná formovat a vyvíjet nový obor – informační architektura. Autorem pojmu informační architektura je Richard Saul Wurman, který v roce 1998 společně s dalšími odborníky označil informační architekturu za synonymum k termínu informační design. Následně ovšem informační architektura velice rychle nabrala jiný směr a dnes je široce přijímána jako disciplína, která řeší otázky struktury a obsahu (především internetových prezentací) s velkou vazbou na knihovní vědy. Informační design se mezitím začíná rozcházet s touto definicí.

Vysvětlení a definice

Informační design spojuje různé obory, aby vytvořil dokonalé informační řešení. Neexistuje shodný názor na to, co přesně informační design je. Tento pojem charakterizuje několik definicí, jako například: - soubor představ a myšlenek podaných jasně, přesně a efektivně - vytváření smysluplnosti, - záměr, který spojuje cíle uživatelů i tvůrců Pro ilustraci praktické aplikace postačuje jednoduchý citát Dirka Knemeera: „Pamatuj, že informace mají hodnotu jen tehdy, jsou-li úspěšně sděleny. Nelze-li se k nim dostat, nebo jim porozumět, hodnotu nemají.“

Na konci šedesátých let dvacátého století prohlásil Emil Ruder, švýcarský typograf: „Dnes jsme zahlceni takovou nezměrnou záplavou tištěných materiálů, že hodnota práce jednotlivce klesá, protože naši uštvaní současníci jednoduše nemohou pojmout vše, co je dnes tištěno. Je úlohou typografa rozdělovat a organizovat a interpretovat tuto masu tištěných materiálů tak, aby čtenář měl šanci najít to, co ho zajímá.“ Při abstrahování od použitého média popis univerzálně vystihuje práci informačních designérů. Před 30 lety v podstatě stejnou práci dělali typografové. V mnoha ohledech to, čemu dnes říkáme informační design pokrývá makrotypografie (celková struktura textu).

Smyslem typografie a její optimalizace je vysoká úroveň čitelnosti, použitelnosti, přístupnosti a grafické vyváženosti jako celku. Z tohoto závěru vyplývá i náplň práce grafických designérů, specialistů na použitelnost a informačních architektů. V mnohých ohledech je ale toto téma dnes velmi zanedbávané. Přehlednost informací U veškerých médií se vždy musela dodržovat přehlednost podávaných informací. Přehlednost informací u tištěného letáku či u novin má odlišná pravidla. S rapidně rostoucím množstvím informací si lidé musí mezi informacemi vybírat ty, co je zajímají. Je proto velice důležité uspořádat informace podle důležitosti – rozvrhnout je v prostoru, ať na papíře či na obrazovce. Pravidly umístění textu a nadpisů, fotografií a v případě počítačů i animaci se zabývá typografie, potažmo informační design. Velké množství informací nebo nepřehledně rozmístěné informace nelákají k přečtení a důsledkem je, že sdělení se míjí účinkem. Internet zvýšil nároky na rozvržení textu, ale také rozšířil možnosti a obzory typografie využitím odkazů, skrývání částí textů a samozřejmě animacemi.

Autor: Jakub Beneš